Slunovraty jsou pro mě dny velmi rozporuplné. Vezměte si například tento zimní – slavíme návrat Slunce a zima vlastně ještě nezačala. Vítáme život, a smrt nás teprve čeká.
Slunovrat má v sobě obrovskou tenzi – něco jiného na povrchu a něco jiného uvnitř. Převzaly to od něj možná i Vánoce. Co když celý ten náš předvánoční neklid (přestože si přejeme „klidné a veselé“) je jeden velký konflikt mezi tím co jsme uvnitř a jak se ukazujeme světu?
Tak či onak, letošního roku se k nám Slunce začalo vracet 22. prosince 2015 v 05:47:53 hodin. Pokud jste ten okamžik propásli, tak nezoufejte. Vesmír není tak „pintlich“ jako naše ego. Oheň (třeba v podobě plamene svíčky) můžete nechat hořet i následující dny. A k ohni patří buben. A ten nás umí zavést na místa, kde „uvnitř“ a „vně“ splyne do jednoho bodu. Neklid se ztratí. A nám je dobře. Akorát, že nám pak je tak trochu jedno jestli jsme sehnali tu správnou majonézu.